Proč dál ČNB zvyšuje úrokové sazby

Před rokem 1989, v dobách socialismu, se občas objevila šuškanda (dnes bychom řekli „řetězový mail“ nebo „fake news“), že nebude např. cukr. A co udělali lidé? Předzásobili se. Cukr z obchodů zmizel. Očekávání se naplnilo.
Ale vraťme se do dnešních dnů. Proč rostou ceny nemovitostí? Lidé se bojí ztráty hodnoty peněz, inflace, a hledají investice, které podle nich porostou s inflací. Nabídka nemovitostí je omezená, poptávka roste, rostou tak i ceny nemovitostí. Očekávání, že ceny nemovitostí porostou, se naplňuje.
Lidé, firmy, státy, jakékoliv ekonomické subjekty se rozhodují na základě svých očekávání. Nerozhodují se podle toho, co se stalo, ale podle toho, co si myslí, že se stane.
ČNB v této souvislosti mluví o inflačním očekávání. Jestliže občané a firmy očekávají, že inflace dále poroste, kupují teď, dokud cena nevzroste. Zvyšují poptávku, která ceny dále šponuje nahoru. Očekávání se naplňuje, inflační spirála se roztáčí.A právě toto ČNB nemůže připustit. Zvyšuje úrokové sazby, aby změnila inflační očekávání lidí a firem. Aby přestali nakupovat z obavy, že ceny za rok budou o dost vyšší. Aby přestali utrácet a raději peníze uložili do banky za vyšší úroky (byť zdaleka nepokryjí současnou inflaci).
Mnohokrát se již prokázalo, že to funguje, že růst úrokových sazeb působí protiinflačně, byť se zpožděním. 
Podle nejnovější prognózy ČNB by inflace měla do června růst k 15 %, do konce roku pak mírně poklesnout k 13 % meziročně. V příštím roce by měla dále klesat pod 3 % koncem roku 2023.
O krocích ČNB si můžeme myslet cokoliv, ale jedno jí nemůžeme upřít – je odhodlána inflaci zkrotit a má nástroje, jak toho dosáhnout (nejsou to jen úrokové sazby). Sledujme proto co členové bankovní rady říkají a co dělají.