Jak mluvit s dětmi o penězích – a kdy začít?

Kdo z vás dneska platí v obchodech naprosto běžně hotovostí? Spíš mi dáte za pravdu, že většina z nás upřednostňuje platbu kartou nebo mobilem. Je to praktické a pohodlné, ale pokud chceme děti naučit zacházet s penězi, přicházíme tím o jeden z důležitých momentů, když s nimi jdeme společně nakupovat. O tématu jak s dětmi mluvit o penězích jsem si povídala s kolegyní Veronikou Kalátovou, lektorkou finanční gramotnosti.

V jakém věku by měli rodiče začít učit své děti o penězích a jak na to jít?

Rodiče přirozeně mluví s dětmi o penězích od jejich útlého věku, od doby, kdy společně začnou chodit nakupovat a učí je platit za nákup. Je super vidět, jak děti rády platí a nejlepší je, když jim prodavačka navíc musí vrátit drobné. Učí se poznávat fyzické peníze, počítat je a rozumět jejich hodnotě. To je první krůček do dětského světa peněz.

Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se rodiče dopouštějí při výuce finanční gramotnosti svých dětí?

Kdysi dávno, když se děti ještě mohly učit finančním návykům napodobováním rodičů a viděly, jak rodiče platí nejen za nákup, ale i za nájem, elektřinu, vodu či telefon, měly větší představu, co se děje s penězi. Rodiče kdysi hospodařili obálkovou metodou a mládež si uvědomovala, že rodiče odkládají úspory. Dnes to má mladá generace výrazně těžší. Je nutné o tématu hospodaření v domácnosti více mluvit. PENÍZE BY NĚMĚLY BÝT TÉMATEM TABU. Důležité je dávat dětem větší důvěru a více povinností spojených s penězi. Je nutné nezapomenout, že tu máme úskalí digitálních peněz, že je mnohem těžší umět hospodařit s elektronickými penězi než fyzickými. Děti mají málo zkušeností, protože rodiče z pozice ochránců této finanční výchově spíše škodí, než pomáhají. 

Jakým způsobem můžeme dětem vysvětlit hodnotu peněz, aby tomu rozuměly?

Děti se nejlépe učí skrze zážitky a praktické příklady. Místo abstraktního vysvětlování jim ukazujte, jak peníze fungují v každodenním životě. Například při výběru oblečení můžete dítěti ukázat rozdíl mezi značkovým a neznačkovým oblečením. Vysvětlete, proč někdy platíme za kvalitu materiálu a zpracování, a jindy spíše za značku. Dejte dítěti možnost vybrat si tričko z obou kategorií a zvažovat, co je pro něj důležité – kvalita, design nebo cena.

Jak naučit děti správně hospodařit s kapesným a kdy je vhodné s ním začít?

Začátek školního roku je fajn timing. Když se vám to povede s první třídou, je to značka ideál, ale ve skutečnosti je jedno, kdy začnete. Tedy dobré by bylo, aby již dítě chápalo minimálně hodnotu peněz, například že dvě desetikoruny není více než jedna dvacetikoruna. 

Důležité je nastavit pravidla, například kolik peněz dostane a jak často. Dítě by mělo mít možnost s penězi samostatně nakládat, ale zároveň by mělo být vedeno k tomu, aby si část odkládalo na větší cíle.

Měli by rodiče dávat dětem peníze za domácí práce, nebo je lepší jiný přístup?

Všichni dětští psychologové a ekonomové se shodují v tom, že by se dětem nikdy neměly dávat peníze za standardní domácí práce a také za známky ve škole. 

Domácí práce by měly být součástí rodinného života a zodpovědnosti, ne způsobem, jak si dítě vydělává. Místo toho lze dětem nabídnout možnost přivýdělku za nadstandardní úkoly, například za umytí auta nebo úklid garáže. Tím si dítě uvědomí, že práce má hodnotu, ale zároveň pochopí, že některé povinnosti jsou samozřejmostí.

Co se týká odměny za známky, jistě nechcete trestat děti za to, že nejsou na něco talentované. Tato forma může dokonce poškodit vývoj dítěte, které může mít pak sklony se vymlouvat na zdraví nebo to může způsobovat deprese.  Když rodiče nebo prarodiče chtějí ohodnotit celý školní rok jako míru snahy a ne známky, tak ať klidně odměnu dětem dají. 

Jak dětem ukázat rozdíl mezi spořením, investováním a utrácením?

Zde bych se ráda vrátila k obálkové metodě. Vytvořte pro dítě tři obálky – jednu na utrácení, druhou na spoření a třetí na investice. První obálku dítě použije na své běžné radosti – sladkosti, svačinky a jiné drobnosti. Druhá obálka bude fungovat jako spořicí účet v bance, kam se odkládají peníze na konkrétní cíl, například na hračku nebo zážitek. Jako motivaci je možné dětem nabídnout, že když se jim podaří ušetřit část, na které se domluvili, tak dostanou odměnu navíc. V bance se tomu říká úrok. A když děti umí počítat procenta, tak ať trénují a samy si odměnu spočítají.  Třetí část se investuje neboli dlouhodobě odkládají peníze na sport, studia, cestování a tyto peníze může rodič dítěti skutečně investovat například do fondů a ukázat obrázky firem, do kterých investují a ty vytisknout a dát do obálky. Vysvětlit jim, že se tak staly spolumajiteli například Applu, Tesly nebo McDonalda apod.

Jak mluvit s dětmi o reklamách, spotřebě a rozdílu mezi skutečnými potřebami a přáními?

Děti jsou často ovlivněny reklamami a touhou po nových věcech. Pomozte jim rozlišovat mezi tím, co opravdu potřebují, a co je jen momentální touha. Při společném sledování reklamy se zeptejte: „Opravdu to potřebujeme? Co by nám to přineslo?“ Můžete také dětem ukázat, jak se dá ušetřit a investovat do věcí, které mají dlouhodobou hodnotu.

Jaký je nejlepší způsob, jak dětem vysvětlit rizika dluhů a půjček, aby v budoucnu nedělaly finanční chyby?

Místo toho, aby si děti půjčovaly peníze, je lepší jim ukázat, jak se mohou půjčky stát problémem pro dospělé. Příběhy jsou skvělým nástrojem pro pochopení složitějších konceptů. Můžete jim vyprávět příběh o paní Janě, která si vzala půjčku na dovolenou, protože si ji chtěla užít hned. Každý měsíc ale musela splácet velkou částku a nakonec zjistila, že jí chybí peníze na důležité věci, jako je nákup nové ledničky. To jí způsobilo velký stres a musela si odříct jiné radosti. Tento příběh dětem ukáže, že půjčky mohou přinést krátkodobou radost, ale dlouhodobě mohou způsobit potíže.