Bajka o krizi

Na louce u lesa se baví medvěd, veverka, čáp a vůl.

„Dny se krátí, listí žloutne, blíží se podzim a zima. Co budeš dělat, medvěde?“ táže se čáp.

„Uložím se k zimnímu spánku, a na jaře se opět probudím,“ říká medvěd. „A co ty, veverko?“

„Už teď, v létě, si postupně odkládám oříšky, abych v zimě nehladověla.“

„To já,“ přidal se čáp, „vezmu celou rodinu a přestěhujeme se do teplých krajin, tam je jídla dost. A na jaře se zase vrátíme. A co ty, vole?“

„Já mám na to hospodáře, ten se o mne postará. Proč bych spal a omezoval se, střádal oříšky nebo někam odcházel?“

„Ty jsi ale vůl,“ pomyslela si zvířátka a rozešla se.

Na jaře se opět sešla na louce u lesa, jen vůl chyběl. Hospodář neměl dost krmiva, a tak vůl celou zimu hladověl a jara se nedočkal. A proč se tato bajka jmenuje Bajka o krizi?
V době, kdy přichází hospodářská krize, bychom si měli vzít poučení ze zvířecí říše:

1. Chovejme se jako medvěd – v dobách krize omezme své výdaje;
2. Inspirujme se veverkou – v dobách hojnosti si vytvářejme rezervy na horší časy;
3. Vezměme svůj osud do vlastních rukou jako čáp – změňme zaměstnání, najděme si další zdroje příjmů;

Jinak dopadneme jako vůl.