Pravidelné investování a jeho kouzlo

Pravidelné investování a jeho kouzlo

<< čas čtení: 3 minuty >>

„Ty, Jaruš, to investování není zas tak špatný nápad,“ řekla mi kamarádka po přečtení mého minulého článku a zamyslela se. „No a co kdybych neinvestovala jednou, ale pravidelně?“

„To je moc dobrý nápad, Nikol,“ odpověděla jsem. Udeřila totiž hřebík na hlavičku – pokud místo jednorázového investování zvolíme pravidelné (většinou to bývá jednou měsíčně), snižujeme riziko a zároveň zvyšujeme šanci na zisk naší investice. Je to vlastně takové kouzlo.

Snížení rizika

Riziko se snižuje hned dvěma způsoby. Zaprvé tím, že nám pravidelné investice brání propadnout panice, když se trhům zrovna nedaří, a zadruhé rozložením investice v čase.

První způsob je o tom, že mnozí investoři sice znají chování trhu, ale přesto si neuvědomí, že když jsou akciové fondy dole, je to především skvělá možnost přikoupit další. „Co když to půjde ještě níž? Neměl bych to raději vybrat?“ Statistika je statistika, emoce jsou emoce. A jak říkává taťka: „Kdo si krizí neprošel, neví, co to s investorem udělá.“ Trvalý příkaz je tak skvělá pojistka před sebou samotným.

Druhý způsob vychází z toho, že trh je vždy někdy nahoře a někdy dole, my ale nikdy nevíme, kde se na této křivce nacházíme. Proto čím více naši investici rozložíme v čase, tím více snižujeme pravděpodobnost toho, že nakoupíme zrovna v nejvyšším bodě křivky a je před námi pokles.

Kromě toho je pro většinu z nás reálnější investovat pravidelně malé částky, než jednorázově částku větší.

Smolař nemusí být smolařem

Pokud se nějakému “smolaři” podařilo jednorázově investovat v srpnu 1929 těsně před propadem na burze (tedy na “Černý pátek”), během dalších tří let přišel o 88 % své investice a zpět na původní hodnotu se dostal až po 25 letech.

Když ale někdo začal ve stejnou chvíli investovat pravidelně a i během poklesu stále posílal peníze, nakupoval v období krize velmi levně. Díky tomu brzy vlastnil velký počet podílových listů a při prvních vzestupech trhu rozhodně nebyl smolařem. Jeho investice se i přes prvotní nákup před krizí vrátila na původní hodnotu za 5 let a 8 měsíců. Velký rozdíl, že?

Zvýšení šance zisku

A úplně stejně to funguje se ziskem investice. Pravidelným investováním totiž automaticky za stejnou cenu nakupujeme malé množství drahých podílových listů a velké množství těch levných. Zvyšujeme tak šanci, že na konci investičního horizontu dosáhneme našich cílů.

Podívejme se v praxi na to, jak se nám zhodnotí částka 1 000 Kč investovaná do akciových podílových fondů měsíčně. Vedle je pro srovnání stejná částka uložená na spořicí účet.

1 000 Kč měsíčněAkciový podílový fondSpořicí účetKolik dám
za 10 let178 000117 000120 000
za 20 let554 000228 000240 000
za 30 let1 347 000334 000360 000
za 40 let3 024 000435 000480 000
za 50 let6 564 000531 000600 000

U akciových fondů počítáme opět s průměrnou výnosností 10 %, u spořicího účtu s průměrnou úrokovou sazbou 2 %. Od obou odečítáme inflaci ve výši 2,5 %. Reálně tak vidíme, jak v prvním případě peníze “pracují” a ve druhém se jejich hodnota mírně snižuje.

Pokud investujeme více než 1 000 Kč, výsledky jsou samozřejmě ještě mnohem lepší – stačí si částky znásobit.

Jako teorie je to velmi jednoduché, největším nepřítelem zavedení do praxe jsme většinou my sami. Vždy si najdeme důvod, proč “ještě máme spoustu času” nebo proč “nyní není správná doba”. Přitom stačí začít třeba s 500 Kč měsíčně a navyšovat postupně. Jak říkal Horatius: “Kdo začal, půl díla vykonal.”

Titulní fotografie: Canva

Odebírejte newsletter

Vzdělávejte se v oblasti finanční gramotnosti a odebírejte náš newsletter.

  • Přihlaste se k odběru newsletteru
  • Rubriky